Jaké vybrat osvětlení do muzea a čím se při výběru osvětlení do muzea řídit?

 Osvětlení muzea Osvětlení vitríny Kolejnicové systémy osvětlení

Poslechněte si podcast - Jaké vybrat osvětlení do muzea a čím se při výběru osvětlení do muzea řídit? Další podcasty na téma osvětlení

Osvětlení v muzeu představuje klíčový prvek, který ovlivňuje nejen vizuální zážitek návštěvníků, ale i dlouhodobou ochranu vystavených exponátů. Správně navržené muzejní osvětlení je vždy kompromisem mezi estetickými požadavky na prezentaci sbírek a přísnými normami ochrany před světelným poškozením. Světlo musí být dostatečně kvalitní a intenzivní, aby umožnilo návštěvníkům detailní prohlídku exponátů, ale zároveň musí minimalizovat rizika způsobená světelnou energií, především u citlivých materiálů.

Vyřešit osvětlení například v takových prostorách někdy není jednoduché.

Jaká má být úroveň světla pro osvětlení exponátů v muzeu?

Úroveň osvětlení exponátů v muzeu se řídí především normou ČSN EN 12464-1, která se týká osvětlení pracovních prostorů v interiéru, včetně muzeí a galerií. Tato norma udává doporučené hodnoty osvětlení (v luxech) podle typu prostoru a činnosti, přičemž u muzeí zohledňuje specifika výstavních prostor a potřebu ochrany exponátů.

Kromě toho jsou důležité i tyto technické specifikace a doporučení:

1. ČSN P CEN/TS 16163

– „Ochrana kulturního dědictví – Směrnice pro řízení prostředí pro sbírkové předměty“
– Tato technická specifikace se zabývá vlivem prostředí na sbírky, včetně světla, UV a IR záření. Uvádí doporučené mezní hodnoty intenzity osvětlení, kumulativní dávky osvětlení, a specifikuje různé limity pro citlivé a méně citlivé materiály.

2. ČSN EN 15757

– Týká se řízení klimatických podmínek v muzeích, ale nepřímo ovlivňuje i osvětlení, neboť tepelné zatížení (včetně od světelných zdrojů) může měnit stabilitu prostředí.

3. Doporučení ICOM a ICCROM

– Nezávazná, ale široce respektovaná mezinárodní doporučení Mezinárodní rady muzeí (ICOM) a Mezinárodního centra pro studium památek (ICCROM).
– Například doporučené limity:

• 50 lx  - Velmi citlivé sbírky, vybraná skupina podléhající zvláštní ochraně jako jsou fotografie, je doporučena maximální intenzita 50 lux, a to pouze po omezenou dobu vystavení 300 hodin ročně.

• 50 lx - Velmi citlivé exponáty, jako jsou papír, fotografie, textil či kůže, je dovolena maximální intenzita 50 lux, a to pouze po omezenou dobu vystavení maximálně 1000 hodin ročně, nejvýše však 2,5 hodin denně.

• 150 lx  - Středně citlivé materiály, jako jsou olejomalby nebo laky, snesou 150–300 lux

• 300 lx  - Nejméně citlivé exponáty (kov, kámen, sklo) mohou být osvětleny až 300–500 lux bez omezení doby vystavení.

Pokud se zvýší intenzita osvětlení, je nutné úměrně zkrátit dobu expozice, aby se předešlo fotochemickému poškození.

Jaké má být podání barev v muzeu?

Kvalitní podání barev je zásadní pro vnímání uměleckých děl a historických předmětů. Pro muzea je doporučován světelný zdroj s indexem podání barev (CRI) vyšším než 90, ideálně blížícím se hodnotě 100, což odpovídá světlu halogenové lampy. Takové světlo umožňuje co nejvěrnější reprodukci barev a detailů, což je klíčové pro správné vnímání exponátů návštěvníky.

Jaké jsou požadavky na ochranu exponátů pokud se týká světla?

Ochrana exponátů před škodlivými účinky světla zahrnuje několik opatření:

• Používání světelných zdrojů s minimálním nebo žádným UV a IR zářením.

• Omezení intenzity světla dle citlivosti materiálu.

• Instalace pohybových čidel, která aktivují osvětlení pouze při přítomnosti návštěvníka.

• Minimalizace přístupu denního světla pomocí rolet nebo závěsů.

• Umístění světelných zdrojů mimo vitríny a použití vhodných filtrů.

Jaká může být úroveň ultrafialového osvětlení v muzeu?

Přípustný obsah ultrafialového záření ve světle by neměl přesáhnout 75 mikrowattů na lumen. Ve skutečnosti je doporučováno tuto hodnotu držet ještě níže, protože UV záření je pro většinu muzeálních sbírek velmi škodlivé. Proto je běžné používat světelné zdroje s UV filtry nebo zcela bez UV složky, jako jsou moderní LED nebo optická vlákna.

Jaký může být obsah infračerveného záření osvětlení v muzeu?

Infračervené záření je třeba minimalizovat, protože způsobuje zahřívání exponátů, což vede k vysychání a poškození materiálů. Ideální je používat světelné zdroje, které neemitují IR záření, a umisťovat osvětlení mimo vitríny, případně využívat optická vlákna, která přenášejí pouze viditelné světlo bez tepelné složky.

Jaký má být dojem z výstavy ve vztahu ke světlu?

Osvětlení by mělo podpořit celkový vizuální dojem z výstavy, aniž by návštěvníka rušilo ostrými kontrasty nebo odrazy. Je vhodné zajistit plynulé přechody mezi různými úrovněmi osvětlení v jednotlivých sálech, aby se oko návštěvníka mohlo přizpůsobit. Kvalitní světlo nevytváří rušivé odlesky a umožňuje vyniknout textuře, barvám i detailům exponátů.

Jaké druhy osvětlení se používají pro osvětlení v muzeu?

V muzeích se dnes nejčastěji používá:

• LED osvětlení: Má nízký obsah UV a IR záření, vysoký CRI a je energeticky úsporné.

• Osvětlení optickým vláknem: Světelný zdroj je mimo vitrínu, do expozice vede pouze světlo bez tepla a UV/IR složky.

• Kolejnicové systémy s bodovými světly: Umožňují flexibilní nastavení směru a intenzity světla.

Kolejnicové osvětlovací systémy

• Doplňkové systémy s pohybovými čidly a stmívači pro další úsporu a ochranu exponátů.

Správné muzejní osvětlení je výsledkem pečlivého plánování, které respektuje jak estetické, tak konzervační požadavky. Výběr vhodných světelných zdrojů a jejich správné použití umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat krásu a detail vystavených předmětů, aniž by byla ohrožena jejich dlouhodobá ochrana.