Jak vybudovat chytrou domácnost a nestala se noční můrou pro ostatní členy rodiny?

TUYA

Poslechněte si podcast k tomuto článku

 

S chytrou domácností experimentuji přibližně od roku 2000. Tehdy se tato zařízení jmenovala "systémy řízení budov" a jejich nabídka a možnosti byly z dnešního pohledu velmi omezené. Většinou šlo o ovládání osvětlení, kde stmívání bylo buď triakové, DALI, nebo 1-10V. Z dalších domovních technologií bylo možno ovládat topení a to bylo tak vše. O možnosti nastavení třeba změny funkce vypínače samotným uživatelem tehdy nemohla být ani řeč. Vše musel nastavit speciálně zaškolený elektromontér, který zařízení instaloval a i ten často ke zprovoznění potřeboval podporu výrobce a když bylo nutno vytvořit nějakou málo používanou vazbu, tak povolal programátora, který pro daný případ vytvořil speciální program. Jakmile se systém zprovoznil, jakékoli další zásahy, či změny byly komplikované. Pokud elektrikář s instalací systémů řízení budov třeba skončil, zákazník zůstal někdy bez servisu, protože bez instalační zálohy, nebo jen pouhé znalosti hesla instalace někdy nebylo možno provést servis někým jiným a tak se třeba parametrizace musela provést znovu od nuly, protože původní elektrikář heslo a zálohy třeba již neměl, nebo zálohy jen nechtěl vydat někomu jinému, ačkoli to byl majetek zákazníka, který třeba vůbec netušil, že po skončení montáže nějakou zálohu má požadovat. Pro někoho klondajk, pro jiného časovaná noční můra. Ani uživatelský komfort zákazníka často nebyl vysoký a někdy nebyl ani pokud jde o ovládání mimo domov spolehlivý. Vlastní systém v lokálním používání spolehlivý určitě byl se spolehlivostí srovnatelnou s klasickými instalacemi. V případu dálkového ovládání byla ale situace úplně jiná. Dálkové ovládání mimo domov probíhalo formou sms, které musely mít přesně definovaný řetězec a často neexistovala zpětná vazba o vykonání povelu. Klidně se tak stalo, že topení po návratu ze zimní dovolené „nezaplo“. sms sice přišla, ale když už byl řetězec sms v pořádku vyladěn gsm modul přijímače povelů se "píchnul" a nepředal povel systému řízení. Už vůbec se nebavím o tom, že se stringy pro sms vydávající povely v telefonu muselo nastavit znovu, pokud došlo k výměně telefonu (jsme v době Nokia 6110). Rodina na to raději ani nesahala a když na dům měli dohlédnout třeba staří rodiče nebo sousedka, tak bez speciálního zaškolení nedokázali třeba ani rozsvítit. Zkrátka byla to doba pro opravdové nadšence a z dnešního pohledu vlastně moc nechápu, co vše jsme byli ochotni absolvovat. 

 

A jak je to dnes?

Dnešní situace je s dobou před čtvrtstoletím úplně jiná. Jednak si většina z nás, včetně těch starých díky intuitivnosti na nové technologie celkem rychle přivykla a Mařenka s Boženkou si dnes běžně chatují o akcích v místním marketu a slevový leták vypostují na fejsbůk rychleji, než ho místní roznáška stihne doručit do schránky. 

 

 

Stejně tak technologie pro řízení domácnosti prodělaly obrovský kvalitativní skok. Komunikace dnešních chytrých systémů sice probíhá na 30 a někdy 40 let starých základech WiFi, ZigBee a Bluetooth, ale komfort je úplně jiný level, o kterém se nám tehdy ani ve snu nezdálo, že se něčeho takového dožijem.

Možná právě proto, že nové možnosti se tak překotně vyvíjí, je dobré do vytváření chytré domácnosti zapojit i rodinu tak, aby řešení sloužilo i ostaním členům domácnosti. Pro ilustraci může leccos říci jeden příběh, který se ke mě dostal z doslechu, kdy obdobný nadšenec chtěl ohromit svou ženu neuvěřitelným hlasově ovládaným světlem. Vzal ji do obývacího pokoje, vyslovil hlasový příkaz a sledoval, jak vypadá docela neohromeně. Manželka se ho ještě chladně zeptala: "To je to, co hodiny děláš v dílně? Nemyslím si, že by to bylo nejlepší využití tvého času a raději se věnuj dětem, nebo údržbě zanedbané zahrady. Tato "povzbudivá" reakce však našeho nadšence neodradila.

 

Lidé nemají rádi změny jestliže se to dotýká jejich života.

Rozhodnutí ohledně chytré domácnosti od samého začátku způsobovala v rodině neshody. Zatímco dotyčný nadšenec se nemohl nabažit, že mohl v obývacím pokoji rozsvítit světlo hlasovým příkazem, jeho ženu rozčilovalo, že pokaždé, když se světlo pokusila rozsvítit běžným vypínačem, nic se nedělo. To je u chytrých žárovek zásadní problém. Potřebují napájení, abyste je mohli ovládat. To znamenalo, že když světlo vypnul hlasem, vypínač byl stále v zapnuté poloze. Když jeho žena vešla do temné místnosti a stiskla vypínač, vypínala ho, takže se samozřejmě nic nestalo. Náš nadšenec se nenechal odradit a nastavil smart žárovku tak, aby se automaticky zapnula po obnovení napájení, což znamenalo, že pokud by manželka stiskla vypínač podruhé, světlo by se rozsvítilo. Nikdo ale nechce stisknout vypínač dvakrát, když to dříve musel stisknout jen jednou.

Navíc jejich domácí hlasový asistent zdaleka nebyl dokonalý. Hlasové příkazy se ne vždy zaregistrovaly, takže jste je museli vyslovovat několikrát. Hlasové příkazy také vyžadovaly přesnou frázi. „Zapni světlo“ fungovalo, ale „Rozsviť světlo“ ne. Znamenalo to, že jste si museli přesně pamatovat co říct, jinak to nefungovalo vůbec. Místo aby chytrá domácí automatizace věci usnadňovala, spíš je pro tuto rodinu komplikovala.

 

Proč zase zhasla světla a netopí topení?

Jednou z nejlepších (a zároveň nejhorších) věcí při zařizování chytré domácnosti je neustálé ladění. Může vám poskytnout hodiny zábavy, když pracujete na automatizaci, která funguje jako kouzlo, ale také vám to může přinést hodiny utrpení při snaze zjistit, proč nic z toho nefunguje.

 

Maminka vždycky řílaka, že si tě nemám brát...

 

Když provádíte změny v automatizaci, může to často způsobit problémy. Automatizace, která dříve fungovala bezchybně, může přestat fungovat úplně, což může být pro lidi ve vaší domácnosti neuvěřitelně nepříjemné.

Rodina se ho pravidelně ptala, proč zase zhasla světla, jelikož náš geek tu, či jinde při svých experimentech něco špatně nastavil, nebo nefungovala chytrá brána, protože si někdo vzal nabíječku pro telefon, kterou je centrální jednotka chytré domácnosti napájena, takže automatizace nefunguje. Jejich dcera dokonce musela týden trpět tím, že ji každou noc v 21 hodin náhodně budila chytrá žárovka, než konečně zjistil, co to způsobuje.

 

Jak zvrátit odpor rodiny?

Po dalším problému, který náš nadšenec do chytrých věcí způsobil, že zase všechno přestalo fungovat tak, jak mělo a od rodiny dostal další výčitku, že tyto zásahy situaci jen zhoršují, ne zlepšují. Tehdy se zamyslel, jak by mohl rodinu přesvědčit.

Náš vědátor si užíval experimentování s chytrým domem a vytvářel nejrůznější jak podivné, tak užitečné automatizace. Nebyl ale jediný, kdo v domě bydlel, a když se něco pokazilo, často to byli oni, kdo nesl největší tíhu zhasínání světel nebo vypínání topení.

Tyto problémy našeho nadšence ale zdá se moc netrápily, protože věděl, na čem pracuje a měl představu o tom, jaká bude jeho nejnovější automatizace po dokončení. Uvědomil si ale, že zbytek rodiny zatím pocítil jen nevýhody a žádné výhody. Dospěl k závěru, že pokud je chce získat, musí je také zapojit.

Vytvářel automatizace, které měly prospět celé rodině, jako například osvětlení aktivované pohybem a připomenutí svozu odpadu, ale uvědomil si, že nemají nic, co by bylo konkrétně pro ně. Začal přemýšlet o nějakých nápadech na automatizace, které by byly užitečné pro každého z nich zvlášť.

 

Vytváření automatizací pro rodinu

Například jeho syn ještě neuměl odhadnout čas a nikdy nevěděl, kdy je doba na vstávání, tak mu nainstaloval automatiku, která mu ráno, jakmile nastal čas vstávat, rozsvítila v pokoji světlo, které se pomalu rozsvěcelo. Bylo dostatečně tlumené, aby ho to nevzbudilo, když ještě spal, ale dostatečně jasné, aby viděl, kdy může přijít a vzbudit všechny ostatní.

Jeho dcera ráda čte v noci a vypínač je hned u dveří, daleko od postele. Vytvořil jí automatizaci, která se spouští chytrým vypínačem u její postele. Když dočte, stiskne tlačítko a spustí se její relaxační hudební playlist, zatímco světlo v jejím pokoji pomalu slábne, což znamená, že nemusí vstávat z teplé postele.

Jeho ženu zlobilo, že v záplavě jiných oznámení vždycky přehlédl její zprávy v telefonu. Vytvořil tedy automatizaci, kterou mohla spustit ze svého telefonu a která mu poslala důležité upozornění s výzvou, aby si zkontroloval zprávy, a teď už nikdy její zprávy nezmešká.

 

Jakmile byly vytvořeny inteligentní domácí automatizace, které fungovaly pro jednotlivé členy rodiny, konečně začali vidět výhody všech hodin hraní našeho koumáka. Konečně měli automatizaci, která jim život usnadňovala, ne ztěžovala.

Nakonec náš badatel domácí automatizace zapojil do vymýšlení nápadů řízení domácnosti celou rodinu aby se pokusili vymyslet, co by chtěli, aby náš chytrý domov uměl, a užili si spoustu zábavy. Ne všechno, co navrhli, bylo možné, ale podařilo se vytvořit některé automatizace, které vymysleli, a je to vždycky vzrušující, když je poprvé vidí pracovat.

 

Nakonec se podařilo zapojit i manželku a už jí nevadí, že světlo občas nesvítí.

 

Jeho rodina je teď plně na jedné palubě. Když se něco pokazí, nestěžují si zdaleka tolik jako dřív, protože vědí, že je to obvykle proto, že zkouší něco nového, a jsou zvědaví, jestli je to jeden z nápadů, které navrhli.

 

Nakonec zazvonil zvonec a pohádky byl konec..

(Text kromě prvního odstavce vytvořila AI na základu osnovy, které je autorem moje šestiletá vnučka.)