Význam umělého osvětlení v zahradnické výrobě

26. 02. 2010


Význam umělého osvětlení pro růst rostlin. Z výzkumu a praxe v oblasti pěstování skleníkových rostlin v chladném klimatu charakteristickém úbytkem slunečního záření v zimních měsících od pozdního podzimu do brzkého jara, byl dokázán téměř lineární vztah mezi množstvím světla a výnosem plodin. Nedostatek světla způsobuje zpomalení růstu rostlin a poruchy vývoje, například zpomalení, nadměrné prodlužování a štíhlost stonků, nepravidelné zabarvení atd. Umělé osvětlování způsobuje zvýšení intenzity během zimního dne a prodloužení dne potřebnou světelnou intenzitou.

Správné svítidlo je předpokladem požadovaného výsledku. Dosažení nejefektivnějšího tvaru světelného svazku dopadajícího na kultury, při současném zajištění rovnoměrné úrovně osvětlení vyžaduje použití svítidel nejnovějšího konstrukčního řešení, spolupracujícího se speciálními vysokotlakými sodíkovými výbojkami určenými pro podporu růstu rostlin.Díky těmto řešením se dosahuje:

  • Zvýšení efektu klíčení rostlin.
  • Zrychlení tempa růstu a rozvoje rostlin.
  • Zvýšení produktivity ovocných a semenných rostlin.
  • Zvětšení květenství ozdobných rostlin.
  • Regulace období kvetení.
  • Lepší využití výživných složek rostlinou.

Volba světelného zdroje. Ze srovnání intenzity fotosynteticky činného ozáření horizontální plochy emitované různými druhy světelných zdrojů vyplývá, že sodíkové výbojky se vyznačují dvojnásobným koeficientem záměny elektrické energie na energii fotosynteticky činného záření, ve srovnání se rtuťovými výbojkami. Tubulární sodíkové výbojky spojují vysokou vyzařovací výkonnost (až 150lm/W) ze spektrální distribuce energie, která se jeví nejpříznivější pro různé druhy krytých kultur. Zvýšení tlaku sodíkových par v ohnisku záření umožňuje rozšíření spektra v červené a modré barvě a tzv. stálý podklad ve velkém rozsahu délky vlny.

Poloha světelného zdroje. S ohledem na skutečnost, že největší emise záření se získávají z boční plochy lampy, musí být všechny sodíkové výbojky umístěny v reflektoru ve vodorovné poloze.

Vlastnosti svítidel. Srdcem správně vyrobeného svítidla určeného pro podporu růstu rostlin je správně navržený reflektor, který slouží k rovnoměrné distribuci světla. Použití samotného světelného zdroje bez reflektoru je neekonomické. Samotné svítidlo má vedle zajištění správné distribuce světla za úkol i další funkce, zejména ochranu světelného zdroje před poškozením, ochranu elektrické výbavy před vnějšími vlivy jako je zvýšená vlhkost, teplota, prach, chemicky agresivní prostředí a podobně.

Poloha svítidel

  • Efektivní výkon svítidel. Svítidla musí být rozmístěna tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného rozložení světla. Svítidla se obvykle používají pro sodíkové výbojky výkonu 250W, 400W, 600W. Použití 600W svítidel umožňuje osvětlení cca dvojnásobné plochy při stejné úrovni radiace, což má zásadní vliv na náklady vydané za spotřebovanou elektrickou energii. TJ. použitím 600W výbojky dochází k dvojnásobnému zvýšení osvětlené plochy při zvýšení výkonu pouze o 1/3 o proti výbojkám s nižším výkonem.
  • Intenzita světla. Aby umělé osvětlení mělo pro růst rostlin význam, pak výzkumy prokázaly, že je potřebné dosáhnout hodnoty osvětlení 2.000 lx – 9.000 lx. Tato hodnota závisí na druhu rostliny. Při světelné intenzitě nad 9.000 lx lze sice dosáhnout dalšího růstu rostlin, ale zvýšení tempa je již poměrně malé.
  • Výška svítidel. Podstatný vliv na světelné parametry a účinnost má výška zavěšení svítidel a doporučuje se 1,2 – 3 metry nad rostlinami. Svítidla musí být umístěna tak, aby nestínila přirozenému dennímu osvětlení a v závislosti na růstu rostlin bylo možno výšku upravovat. Umístění svítidel nad hodnotu 3m zbytečně snižuje účinnost umělého osvětlení, jelikož intenzita světla neklesá lineárně, ale dokonce s druhou mocninou vzdálenosti. Pro svícení z malé vzdálenosti se používají svítidla s širokou vyzařovací charakteristikou, tam kde svícení z optimální výšky 1,2-3m možné není, jsou doporučena svítidla s úzkou vyzařovací charakteristikou.